Památník Jana Palacha ve Všetatech

soutěž: 2016

  „Janův čin byl optimistický. Protože v něm bylo uloženo obrovské množství víry….“

                                                               J. Lederer, Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta

… láska v rodině, láska ke všemu živému, skromnost, ukázněnost, klid, přímost, rozhodnost.

…Slova vystihující život J.P.

Dům – ukázněná, decentní úprava. Návrat klidu. Odhmotnění světlem a vertikálními vlnkami omítky: vertikalita myšlenky – člověka – plamene.

Novostavba levitující jemně nad zemí a zrcadlící prostor. Upozaděná za domem, ale ochraňující jej rozpraženou náručí zdí. Pozemská horizontalita. Začátek cesty skrze dům k brance.

Cíl návrhu

V intencích vlastností a slov, vykreslujících obraz rodiny Palachovy a Jana, navrátit do domu a zahrady jejich dříve přítomný význam. Klid, důstojnost, skromnost… Předat jakousi „zprávu o životě“. Sdělit, že zde žila obyčejná rodina, ze které vzešel Jan, který miloval vše živé… Význam domu podpořit jednoduchou novostavbou, která je oporou a ochráncem. Která nestrhává pozornost, ale slouží a doplňuje.

Koncepce Památníku

Symbolická         

S domem J.P. je pracováno pietně, s úctou, bez větších zásahů. Zůstává zachován v původním objemu (jen malý výstupek na jižní fasádě bude odbourán). Snahy o přesnou rekonstrukci domu nejsou na místě. Nelze přesně stanovit ani období, jakému by rekonstrukce měla odpovídat. Tím se také odkláníme od velkorysých a „odvážných“ zásahů dneška. Jelikož se nedochovala žádná část původní fasády, ani neexistují podklady k její obnově, volíme jednoduchou, jemně výtvarnou obnovu fasády –  jemnou svislou odhmotňující vlnku. Omítka ponese prvky ruční práce a nově interpretovaný odkaz na zdobné prvky původního domu. Světlý odstín omítky, světle šedá střešní taška v původní profilaci a světlá kastlová okna (dle fotodokumentace) podpoří jemnost výrazu domu. Stávající pamětní deska na fasádě je z úcty k lidem, kteří ji zde instalovali a kteří k ní nosili květiny a zapalovali svíčky, ponechána na stejném místě. Text na desce vhodně koresponduje s významem blízké branky (…odtud… na smrt odešel…). 

Edukační             

Novostavba je situována v jižní části pozemku s prosklenou, mírně reflexní fasádou orientovanou k domu J.P. Zbylé stěny jsou z pohledového betonu, více méně zcela uzavřené. Od sousedního domu je vzdálena 1 m.  Elementární tvar trojúhelníku umožňuje vytvořit spolu s domem J.P. příjemný vstupní prostor s nádvořím. Dvě betonové stěny trojúhelníku pokračují v prodloužení podél hranic parcel jako oplocení a uzavírají areál Památníku. Rozevřená náruč ochraňující dům a vybízející ke vstupu.

Kontemplační

V Památníku nalezne návštěvník tři zásadní a významově odlišná místa kontemplace: V novostavbě pietní místnost J.P. s posmrtnou maskou, v rodinném domě Janův pokoj ve 2.NP a venkovní prostor před brankou. Význam a řešení míst je popsáno níže.

 Provozní řešení

 Cesta  návštěvníka začíná u vstupní brány do nádvoří. Vysoká otočná brána s oboustranným nápisem „PAMÁTNÍK JANA PALACHA“ upozorňuje na vstup. Při uzavření se stane součástí oplocení, pouze jej převyšuje. Na nádvoří, které slouží jako venkovní shromažďovací prostor, je před betonovou obvodovou zdí s břečťanem umístěna dlouhá lavice a pět stromů ve štěrkovém povrchu. Stromy napomohu odclonit sousední dům a zároveň vnést do nádvoří živost a pohyb (listy). Naproti se nachází „les živých pochodní“ – uctění památky živých pochodní v sovětském bloku v letech 1968 – 1989. Jedná se o ocelové tyče se jmény obětí a životními daty. Návštěvníci mohou lesem živých pochodní procházet a zažít konfrontaci s realitou dějin.

Vstup do novostavby je po ocelové rampě. Hmota stavby působí jako by nad terénem levitovala. Za vstupem je po pravé straně recepce a blok sociálního a technického zázemí, naproti přednáškový sál s výhledem na dům J.P. Posuvné stěny umožňují otevření či uzavření sálu.Vedle sálu je uzavřená místnost stálé expozice. Dva klíny v prostoru vymezují tři tematické celky expozice.

Po shlédnutí expozice vyjde návštěvník do malé haly s pietní místností J.P. s jeho posmrtnou maskou. Mělo by se jednat o originál masky na soklu. Zde může usednout, rozjímat, pozorovat tekoucí vodu v potoce a spatřit branku, ke které má zanedlouho dojít. Nízké okno u podlahy zamezuje výhled na okolní zástavbu.

              Z haly pokračuje cesta do domu J.P. Vstup je umístěn do stávajícího vstupu bývalé cukrářské dílny. Všechny místnosti jsou bílé, hladké, podlaha světlá (stěrka). Zůstaly jen obrysy místností s příčkami bez dveří. Do místností jsou vloženy velké panely s rodinnými fotografiemi. Jsou předsunuty před okna ve vzdálenosti umožňující přístup, ale zároveň zamezující výhled. Návštěvník má být vtažen do světa dětství a mládí J.P, nemá být konfrontován s realitou okolního světa. Před panely je napnutá jemná síťovina, která fotografie odhmotní a navodí až snovou atmosféru. Okny prostupuje světlo, které se odráží od zadních stran panelů. Jemné síťoviny jsou doplněny texty vzpomínek na J.P. a rodinu z knihy J. Lederera „Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta“. Citace představí jeho osobnost klidnou a jemnou formou. Prostor místností doplňují velmi tiché zvuky vnímatelné téměř podvědomě – tikot hodin, vysílání rozhlasu (smyčka s dobovým vysíláním – hudbou, zprávami, včetně zpráv o vstupu sovětských vojsk do Československa).

Dále je návštěvník přiveden ke schodišti. Ve druhém patře jsou zpřístupněny pouze obytné místnosti, prostor půdy nikoliv. Pokoj J.P. se nachází naproti schodišti a je pojat odlišně. Místnost je bez jakékoliv fotografie, která by příliš konkretizovala poslání prostoru. Jsou zde pouze dvě protilehlé stěny ze síťoviny – před oknem a před vstupem. Ta tvoří jakési odsunuté dveře, které návštěvník obejde a vstoupí. Ze sedacího taburetu bude mít výhled na schodiště skrz síťovinu s Janovým oblíbeným a klíčovým citátem. Autor citátu „VELKÉ MYŠLENKY JE TŘEBA NEJEN MÍT, ALE JE TŘEBA UMĚT JE VYSLOVIT“ není znám a Jan si k němu dopsal „…A PROSADIT“.

Po sestoupení zpět do 1.NP zbývá jediná cesta – cesta vstupními dveřmi k brance. Před brankou je poslední kontemplační prostor – s lavicí, stromem a velkou fotografií J.P. na betonové zdi se zářivým výrazem ve tváři. Zeď je posledním, dvacátým (odpovídá rokům J.P.) pilířem v řadě stojících sloupů. V mezerách jsou části stávajícího ocelového oplocení. Návštěvník pak může projít brankou, posedět nebo se vrátit zpět a zvolit si místo, kde se cítil dobře.

Stavební a technické řešení

Dům J.P. bude sanován, odvlhčen a stavebně upraven dle výše popsaného řešení. Bude vytápěn ze zdroje umístěného v novostavbě, případně z vlastního odděleného zdroje s rozvodem do podlahového topení (bez radiátorů). Větrání pomocí VZT. Novostavba bude provedena jako monolitická betonová konstrukce v kombinaci s ocelovými sloupy. Stěny a střecha budou normově (nebo lépe) tepelně izolovány. Prosklená fasáda bude provedena z trojskla.  Větrání pomocí VZT. Vytápění se uvažuje elektrokotlem (altern. tepelné čerpadlo s vrty) a s rozvodem do podlahového topení (bez radiátorů).